Včelařská konference

Zdravím Miroslavu a předem říkám, že nemůže všemu věřít co se píše. Se stejných důvodů co ona uvádí jsem si udělal několik ležanů a věřil, že je to ideální úl na stáří které už u mě také ťuká na branku. Samozřejmě ovlivněn články ve Včelařství od př. Hájka a Otčenáška. Žel zklamání bylo velké a z medné soutěže vyšel jako bezkonkurenční Dadant, tedy jeho napodobenina. Aby ležan nějak fungoval musíte mít vysoké rámky, uvedení autoři doporučují výšku 35 cm. Až budete poprvé chtít oklepat takový rámek od včel plný medu, rychle zjistíte, že jste na to dost slabá, nebo po oklepání jednoho medníku uvidíte, že tudy cesta nevede, navíc musíte mít v medníku černé rámky nebo víc drátků, jinak vám světlý plást utrhne. Na vytáčení musíte mít spec. medomet. A i kdyby jste toto překonala, medné výnosy silně pokulhávají. Výrazným vylepšením je i polomedník, pak vše je jinak, ale to už také není ležan. Nepoznal jsem úl, v kterém by se včelky tak ochotně rojily a to jsem začínal v Budečákách! Každopádně za vyzkoušení to stojí, přijeďte si z vlekem, máte u mě poslední 2 zcela zdarma. Myslím, že na stáří je ideální nízkonástavkový úl vyrobený z pevnějšího Styroduru 4000. Nahoře a dole dřevěný rám a výplň ze styroduru. Když všechny dřevěné součásti necháte namočit vakuově do sublimátu / zeleného/ a pak vnitřek potravin. barvou, je to úl navěky. Držím palce aby vaše rozhodnutí bylo super! R. S.

Ono to je hodně individuální. A hlavně, kdo to "ještě nemá" nemá o tom pořádnou představu. Kdo už "to má" , tak kolikrát je příliš v tom, nemá nadhled, snaží se za každou cenu udržet toho včelaření co nejvíc a potom trpí i včelař i včely. A třeba i okolí. Já co vím o včelaření ve stáří, tak hlavně usuzuji z toho, co jsem viděl staré včelaře včelařit v okolí. A z doby, kdy jsem včelařil výhradně v zadovácích.
Fakt je, že na rozdíl od včelaření v produktivním věku či včelaření s cílem získat víc medu a peněz včelaření ve stáří neklade důraz na rychlé ošetření včelstev. Není tak problém se v jednom včelstvu hrabat hodinu i dvě. Což právě vnáší do hry zpátky ty zadováky. Na které jsem třebas já z dřívějška hodně zvyklý a stále jich ještě dost mám.
Kdo nikdy nepracoval se zadováky, jen s nástavky, tak pro něho může být ve stáří dobré řešení mechanizace stanoviště. To znamená například nad nástavkové úly hodit drážku s kladkou, na hák závěsné zařízení, tomu přizpůsobit nástavky a dno... vybraný úl by se tak rozebral na nástavky, ty přenesly kladkou na nějaký manipulační stůl, k tomu by se třeba i sedlo a vsedě v nástavcích provedlo, co je třeba. A pak zase úl složil zpátky...
Případně bylo zveřejněno už pár nápadů na manipulační vozík, kterým lze taky rozebrat nástavkový úl na jednotlivé nástavky a ty taky převézt na nějaký manipulační stůl....

Stonjek:
Myslím, že na stáří je ideální nízkonástavkový úl vyrobený z pevnějšího Styroduru 4000.
--------

Nějakou dobu jsem tápal, protože málokdo - a ni ti co z toho dělají, natož prodejci- mi neporadili jak se v číslech orientovat.

Takže pokud někod tápe jako já dřív, tak u pěnových PS ať už EPS či XPS se měří tlak v kPa při 10% deformacia to se u EPS udává většonou přímo. Fasádníí má 75, ten včely vykusují, prý stovku už ne, od stovky se XPS značí S100,S150,S200 - /F fasádní, S stabil/ jsou do podlah. Já mám plemenáče na dopručení řezané na míru v Inva Soběšice? - družstvo invalidů - z S150 a natřené 2x akryl barvou zevnitř a zatím jsem je použil k převozu včel. A i když tam bylv včely nabouchané přes týden, neblo do PS kousnuto.
Ale dnesk abych šel do podlahových XPS (Styrodur, Floormate, ... - podle výrobce se názvy a označení liší) a pevnost je na rozdíl od fasádních 300kPa vyšší. 400 až 700kPa. Styrodur 40xx má myslím právě 400kPa. Viděl jsem úly z Floormatu a netknuté a získal jsem desky z Floormate do průmyslových podlah - demolice a to je "prkno". To má myslím 700kPa.

Karel

Příteli Stonjeku, neni ten sublimát nějaké chemické jedovaté svinstvo? Jak se to vůbec správně jmenuje?

J.P.